Zápas o školu

Řada sborníků i výročních zpráv gymnázia se vrací v dílčích studiích k průběhu a k vítěznému závěru zápasu o české gymnázium ve Strážnici. Pokusím se soustředit na jádro historických údajů a nastínit atmosféru více než desetiletého boje hrstky obětavých vlastenců, jejich přátel i spojenců.

Strážnice těžko nesla uzavření zbytků bývalého piaristického gymnázia, i když bylo v posledních letech své existence německé. Vedení města usilovalo také o jiný typ střední školy a ucházelo se v letech 1889-90 o český učitelský ústav, ale ten otevřeli v roce 1890 v Kroměříži. K oživení myšlenky na obnovu gymnázia s českým vyučovacím jazykem se přišlo v letech 1892-93 a tento záměr našel zaujaté Strážničany na vlivných místech tehdejší světské i církevní scény, v níž se prosazoval český národní živel. Je třeba perem zachytit úsilí a cesty, které vedly k otevření českého ústavu ve Strážnici. Brněnský profesor dr. František Dvorský, rodilý Strážničan a autor studie Strážnický okres jakožto součástí Moravské vlastivědy, napsal 31. prosince 1892 do Strážnice svému příteli dr. Karlu Vyskočilovi: "Vytkni si za úkol znovuvzkříšení českého gymnázia. Myslím, že byste pro to získali nynějšího olomouckého arcibiskupa dr. Theodora Kohna, někdejšího žáka strážnického." Tentýž Strážničan dr.Karel Vyskočil obdržel dopis jiného brněnského profesora Arnulfa Thoře, který 8. června 1893 informoval a vyzýval: "V posledním sezení ústředního výboru Jednoty pro Moravu bylo usneseno vyzvati dvě česká města, aby se ucházela o střední školu a vyhlédnuto také město tvé."

Druhá výzva přišla od dr. Otakara Pražáka, který se také zúčastnil schůze Jednoty pro Moravu. Poslanec vybídl starostu města Strážnice Jana Horného, aby požádal c. k. ministerstvo kultu a vyučování o zřízení českého státního gymnázia ve Strážnici. Starosta svolal na 18. června 1893 zasedání obecního výboru, jenž jednomyslně rozhodl o podání žádosti, kterou měl sestavit výbor ve složení:

Jan Horný - starosta

Emanuel Kuča

Karel Cikánek

František Beneš

František Sochor

Emanuel Blumenschein

dr. Jaroslav Koutecký

dr. Karel Vyskočil.

Zároveň požádali o pomoc moravské poslance. Ti intervenovali na říšské radě /dr. Antonín Mezník, Jan Rozkošný, František Weber, dr., Josef Tuček/. O podporu poprosil strážnický starosta písemně olomouckého arcibiskupa dr. Theodora Kohna a také dalšího vlivného Strážničana dr. Antonína Horného, který byl papežským prelátem u kostela svatého Štěpána ve Vídni. Už v dubnu 1894 vyjela ze Strážnice deputace k olomouckému arcibiskupovi. Ještě v témže měsíci jednala další delegace ve složení Jan Horný, dr. Otakar Pražák a dr. Jaroslav Koutecký u ministra kultury a vyučování ve Vídni rytíře Madeyského, který přislíbil příznivé vyřízení žádosti. Tatáž delegace navštívila místodržitele Aloise ze Spens-Boodenu. Už 20. května 1894 přijel do Strážnice hodonínský okresní hejtman zjišťovat, jaké má město Strážnice jmění a co hodlá věnovat nově zřízenému českému gymnáziu. Strážnický obecní výbor dne 27. května 1894 potvrdil, že město postaví nové škole odpovídající budovu, kterou bude v dobrém stavu udržovat. Další početná jednání připadla neúnavnému dr. Otakaru Pražákovi. Strážnice se odměnila olomouckému arcibiskupovi dr. Theodoru Kohnovi a zemskému poslanci dr. Otakaru Pražákovi čestným občanstvím /v srpnu 1898/.

Na ministerstvu kultury a vyučování ve Vídni se vyřízení žádosti o zřízení českého státního gymnázia ve Strážnici protahovalo. Dne 14. ledna 1896 obdržel strážnický starosta od uvedeného ministerstva dopis, v němž ministr sdělil, že je nakloněn ve vhodnou dobu zřízení státního gymnázia s českou vyučovací řečí ve Strážnici, a přitom požadoval, aby město potvrdilo, že do dvou let postaví novou budovu podle plánu a požadavků ministerstva kultury a vyučování. Dále že ji bude v dobrém stavu udržovat, místnosti vytápět, osvětlovat a čistit. Obecní výbor na svém zasedání 21. ledna 1896 přijal ministerské podmínky a k podepsání smlouvy určil starostu Jana Horného, radního Emanuela Kuču a členy obecního výboru dr. Karla Vyskočila a Jana Múčku. Smlouva je německo - česká a má kromě úvodní stati osm článků. Už v prvním článku smlouva potvrzuje, že počínaje školním rokem 1897-98 se otevře jedna třída. Ve druhém článku se město zavazuje, že do dvou let postaví novou budovu a že ji bude udržovat. Budova musí mít nejméně jedenáct učeben, zvláštní síně pro fyziku a kreslení, dále potřebné místnosti pro učební pomůcky a knihovny, kancelář ředitele školy, konferenční síň a sál pro shromáždění studentů k náboženským účelům. Dále musí mít budova přiměřeně velkou tělocvičnu se šatnami i hřiště pro hry. Nakonec je požadavek botanické zahrady.

Nejvyšší rozhodnutí o zřízení českého státního gymnázia ve Strážnici bylo datováno dnem 7. června 1896. Ředitelem ústavu byl jmenován profesor Alois Fischer z Přerova, který do ředitelské funkce nastoupil 1.září 1897. Zatím vedení města opatřilo pro první ročník náhradní umístění v domě číslo 498 na strážnickém náměstí. Budova měla dvě učebny a šest vedlejších místností. Ve školním roce 1897-98 bylo přijato do dvou tříd 68 studentů, v následujícím školním roce byla otevřena další třída, stále ještě v náhradních prostorách.

Městské zastupitelstvo zakoupilo pro stavbu nové budovy tři domy /379, 381, 383/ v Bednářské ulici za částku 17.600 zlatých. V soutěži o výstavbu bylo předloženo 16 návrhů plánu, z nichž zvítězil projekt vrchního inženýra města Karlína Václava Barocha. Stavbu zadalo městské zastupitelstvo firmě architekta Dominika Feye a inženýra Františka Beneše z Uherského Hradiště za plánovanou částku 112.000 zlatých. Na jaře 1898 začali odklízet koupené domy a 19.září 1898 zazdili zakládací spis. Stavbu vedl stavitel Jan Laštovka za stálého dozoru místodržitelského inženýra Karla Pětníka. Do zimy téhož roku bylo ukončeno hlavní zdivo, v zimě se pokračovalo uvnitř a v červnu byla stavba předána. Trvala tedy necelý rok. Následující rok 1899 byl ve Strážnici věnován přípravě slavnostního otevření českého gymnázia, které bylo stanoveno na 27. srpen 1899. Už na jaře téhož roku zavítala strážnická delegace k olomouckému knížeti a arcibiskupovi dr.Theodoru Kohnovi a požádalo ho o účast a vysvěcení gymnázia, což přislíbil. Do přípravy se zapojily i sousední obce a na strážnickém náměstí zbudovaly oltář. Olomoucký arcibiskup přijel vlakem do Rohatce a pak ozdobenými vozy až ke Skalické bráně, kde na něj čekaly davy účastníků v čele s deputací města i okolí. Následující neděle 27. srpna začala mší svatou na náměstí za účasti 13-15 tisíc lidí. Po skončení bohoslužeb se slavnostní průvod vydal k budově gymnázia. Strážnický starosta Emanuel Kuča předal klíče od budovy prvnímu řediteli gymnázia profesoru Aloisu Fischerovi. Moravský metropolita posvětil novou školu. Hlavní projev přednesl poslanec dr. Otakar Pražák. Pro hosty připravili Strážničané slavnostní hostinu, zatímco slovácká mládež pořádala ve Starém Městě lidovou veselici kolem slovácké hospody, kterou vyzdobil malíř Joža Uprka. Slavnosti skončily a město Strážnice bylo bohatší o jednu stavební dominantu, která slouží i po stu letech svému výchovnému a vyučovacímu poslání.

Akce dokumentů