Historie gymnázia ve Strážnici

Historie gymnázia, článek bývalého ředitele školy PhDr. Aloise Studničky, který byl vydán ve sborníku 100. výročí budovy Purkyňova gymnázia ve Strážnici v roce 1999.

PhDr. Alois Studnička
Sto let budovy Purkyňova gymnázia ve Strážnici

Úvod

Časová výročí vedou jedince i společnost k ohlédnutí zpět do dávnější či nedávné minulosti. A staleté výročí - třeba jen jedné městské budovy - nutí člověka k úvaze, zda bylo splněno vše, co si naši předkové slibovali 27.srpna 1899, kdy čestný občan města Strážnice a tehdejší olomoucký arcibiskup dr. Theodor Kohn vysvětil novou budovu českého státního gymnázia ve Strážnici a předal ji spolu s ostatními strážnickými představiteli, jimž se podařilo za necelé jedno desetiletí uskutečnit obnovu českého gymnázia. Této skupině obětavých nadšenců je dále věnována samostatná kapitola a jejich jména zaznívají až do konce příspěvku. První ředitel, profesor Alois Fischer, převzal klíče od nového ústavu a zahájil spolu se svými profesory vyučování v novém a plně vyhovujícím prostředí.

Ve stoletém trvání budovy strážnického gymnázia v ní vyučovalo přes tři sta profesorů a ústav opustilo se zdárnou maturitou více než pět tisíc abiturientů. Česká střední škola začínala v posledních desetiletích skomírajícího rakousko-uherského mocnářství, přežila dvě světové války a dvacetileté meziválečné období prvního československého státu, na jaře 1945 zažila osvobození i čtyřicetileté údobí komunistické totalitní moci až po návrat svobody a demokracie v listopadu 1989. Střídala se léta, v nichž se dařilo pedagogické a didaktické uvědomovací práci, s obdobími, kdy bylo málo žáků a nedostatek kvalitních vyučujících, nebo kdy ústav zápasil o svou existenci. Je možno s odstupem doby tvrdit, že české gymnázium, jeho profesoři a žáci splnili své občanské i národní poslání a v druhé polovině své stoleté svébytnosti převzali absolventi strážnického gymnázia správu svého kraje do vlastních rukou a spolu s absolventy sousedních středních škol pomohli k rozkvětu slováckého kraje, do něhož se po vysokoškolských studiích vracejí a zastávají vedoucí místa v místních průmyslových a stavebních závodech, v zemědělství, ve zdravotnických zařízeních, ve všech typech škol i ve vedení obcí a úřadů. Podobná situace je také v kulturních zařízeních, a to s úsilím opřít se o tradice a využít slovácké lidové kultury, což se především týká města Strážnice i Velké nad Veličkou a Uherského Hradiště, když ze Strážnice vyrostlo centrum českého i mezinárodního národopisu s každoročními festivaly.

Na konci úvodní části je možno také konstatovat, že gymnázium splnilo své poslání českého ústavu ve vývoji i v rozkvětu jihovýchodní Moravy. Mělo po celých sto let plnou podporu strážnických orgánů, jimž se podařilo v průběhu posledních padesáti let otevřít pro město i širší okolí síť středních škol a učilišť, a tak Strážnice má u svého jména přívlastky národopisná a školská.

 

Akce dokumentů